Rukopisy královédvorský a zelenohorksý v kultuře a umění

Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují
nejen nejznámější česká falza, ale
i takřka po sedm desetiletí uctívané a hájené
obrazy původní české minulosti a jejích eticko-
estetických hodnot. Jako takové mocně
rezonovaly v kultuře a umění českých zemí
i v Evropě 19. století vůbec. Kolektivní monografie
s příspěvky badatelů z Akademie věd
ČR a českých a zahraničních univerzit usiluje
o postižení tohoto fenoménu v souřadnicích
evropského romantického nacionalismu
a uvažuje, nakolik recepce Rukopisů reprezentuje
českou kulturní historii 19. století
jako celek. Přispěvatelé nově nahlížejí i na
realistickou kritiku Rukopisů z roku 1886
a zužující optiku autenticity, jíž se s oběma
falzy vyrovnávala moderní česká společnost.
Publikace volně navazuje na monografii
Rukopisy královédvorský a zelenohorský
a česká věda (1817–1885).