Tu stojím, inak nemôžem…
Popis
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních ...
Zeptejte se
246 Kč
246 Kč bez DPH
Skladem 5+ ks, expedice 25.11.
Doporučte
- ISBN:
- 978-80-87912-94-2
- EAN:
- 9788087912942
- Náš kód:
- 49690
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace.
Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.
Časový rozptyl příspěvků je též značný: publikace zahrnuje studie věnované méně známým, avšak stále aktuálním, traktátům Martina Luthera z první čtvrtiny 16. století, dále se věnuje vlivu reformace na uherskou společnost ve století 17., protireformaci a podstatným momentům ze života reformovaných církví v období probuzení slovenského národního živlu ve století 19., kdy docházelo k četným konfliktním situacím s maďarským vedením církví. Emancipace reformovaných komunit v Horních Uhrách a pocit sounáležitosti s českým živlem podstatnou měrou přispěly koncem první světové války ke vzniku a rozvoji společného státu, samostatné Československé republiky.
Nezanedbatelnou součást publikace představují studie věnované perzekuci církví ve 20. století, v období nástupu totalitních režimů. Zde se především uplatnili autoři z ÚSTR. Obtížným momentům společné národní i církevní historie v období rozbití a okupace česká a moravské části ČSR se věnuje příspěvek Martina Jindry Cesta k zákazu Církve československé (husitské) na Slovensku v roce 1939. Stanislava Vodičková se zabývá spontánně vzniklým mezináboženským dialogem a spoluprací duchovních vězněných v nelidských podmínkách nacistického koncentračního tábora Dachau (Ekumenismus v koncentračním táboře Dachau).
Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.
Časový rozptyl příspěvků je též značný: publikace zahrnuje studie věnované méně známým, avšak stále aktuálním, traktátům Martina Luthera z první čtvrtiny 16. století, dále se věnuje vlivu reformace na uherskou společnost ve století 17., protireformaci a podstatným momentům ze života reformovaných církví v období probuzení slovenského národního živlu ve století 19., kdy docházelo k četným konfliktním situacím s maďarským vedením církví. Emancipace reformovaných komunit v Horních Uhrách a pocit sounáležitosti s českým živlem podstatnou měrou přispěly koncem první světové války ke vzniku a rozvoji společného státu, samostatné Československé republiky.
Nezanedbatelnou součást publikace představují studie věnované perzekuci církví ve 20. století, v období nástupu totalitních režimů. Zde se především uplatnili autoři z ÚSTR. Obtížným momentům společné národní i církevní historie v období rozbití a okupace česká a moravské části ČSR se věnuje příspěvek Martina Jindry Cesta k zákazu Církve československé (husitské) na Slovensku v roce 1939. Stanislava Vodičková se zabývá spontánně vzniklým mezináboženským dialogem a spoluprací duchovních vězněných v nelidských podmínkách nacistického koncentračního tábora Dachau (Ekumenismus v koncentračním táboře Dachau).
Autor | Markéta Doležalová |
---|---|
Jazyk | Česky |
Počet stran | 424 |
V prodeji od | 2018-08 |
Rok vydání | 2018 |
Pořadí vydání | 1 |
Vazba | pevná |
Druh | Kniha |